Základní údaje o městysi a historie

Statistické údaje            

Katastrální výměra:        1840 ha

Nadmořská výška:          200  m n. m.

Pošta:                              Ne

Zdravotnické zařízení:   1x za dva týdny (středa 10-11:30hod.)

Policie:                           Ne

Škola:                             Ano (MŠ a první stupeň ZŠ)

Vodovod:                       Ano

Plynofikace:                   Ano

Kanalizace (ČOV):        Ano

Historie

Úrodná půda podél říčky Miroslávky a hluboké lužní lesy plné zvěře přivedly do oblasti dnešních Troskotovic původní obyvatele již v době bronzové. Rozkvětu území prospělo i výhodné umístění na důležité obchodní trase. Unikátním dokladem dávného osídlení je odkrytý rondel obklopený příkopem, který byl v dávných dobách vyplněn křovím pro ochranu před zvěří i nepřáteli. Za ním byla palisáda z kmenů stromů, ve které se našly pravidelně rozmístěné jamky po kůlech a existuje domněnka, že by mohly u pralidí souviset s astrologickým pozorováním. V rondelu byly nalezeny obilné jámy a několik hrobů s milodary. Místo pravděpodobně sloužilo jako důležité správní středisko.

Troskotovice (původně německy Treskowitz) jsou velmi starobylou obcí, první písemná zmínka pochází již z roku 1046. Vznikly jako řadová ves. V roce 1538 byla obec uváděna již jako městečko a z toho roku je pány z Kunštátu přidělena pečeť a erb – černé trojčáří v bílém poli. Znak v této podobě je užíván dodnes.

V rozsáhlém katastru (1820 ha) se mimo jiné nachází na východní straně tzv. Dolní rybník a na západní straně Horní rybník. Okolí Dolního rybníka je chráněnou přírodní rezervací, s bohatou lužní faunou a florou.

Ozdobou obce je zajímavě řešené náměstí, kde se nachází historická budova obecního úřadu, škola, kostel sv. Václava a památkově chráněný dům č. p. 159 s podloubím, z konce 17. století. V ulici za kostelem je zajímavá soustava vinných sklípků. Na náměstí se nachází také socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1738.

V Troskotovicích existovala škola již v době třicetileté války. V obci se konaly tzv. Trhy výroční a to, v pondělí po čtvrté neděli velikonoční a na svátek „Nanebevzetí panny Marie“. V čase trhů bylo místními vinaři prodáváno víno (tzv. Pod Víchou) v již zmiňovaném domě č. 159.

Nejvýznamnějším rodákem a absolventem místní školy byl Michal Sieber nar. 29.8. 1724, pozdější převor kláštera v Čechách, kam se uchýlil po zrušení kláštera v roce 1786. Napsal historické knihy, které jsou dnes uloženy ve Strahovské knihovně v Praze. Ryl také do mědi obrazy některých svatých a klášterů svého řádu (klášter Obořiště v Čechách).

Před druhou světovou válkou byly Troskotovice německé. Zdejší obyvatelstvo bylo pak odsunuto a obec osídlena českým obyvatelstvem.

První písemná zmínka

Když jsme toto takto ustanovili, přidali jsme desátek, jenž náleží k městu Čáslavi, a ve vsi zvané Zhořelík (Hořelice ?). Ten má být placen ve výši šesti denárů k výživě kanovníků, kteří tamtéž slouží Bohu. Kromě toho desátý peníz ze všech soudních poplatků z hradů Žatce a obou Boleslavi. Ze všech statků patřících k uvedeným hradům, kde je obdělávána panská (tj. knížecí) půda, desátý snop a desetinu ze všeho dobytka, velkého i malého, který se chová na týchž statcích. Ty však, které byly široko daleko v obvodu těchto hradů rozděleny mezi četné osadníky a rolníky, mají platit desátý hrnec medu a desátý denár jako daň míru. Přidali jsme také dvůr Lysou po smrti jeho správce Mutiše. Zařídili jsme také kanovníkům téhož kostela každoroční hostinu, která se lidově nazývá harmue (tj. zádušní hostina), ze vsi Žiželic, na památku mé matky Boženy. Pevně jsme ustanovili, že toto má být kanovníkům téhož kostela odváděno z České země. Na Moravě pak (má být odváděn) desátek z hradů Rokytnice, Znojma a Bítova, který činí z každého šest denárů. Kromě toho dáváme desátý denár z prodeje lidí a desátek z trhu na všech místech patřících k jmenovaným hradům. Na řece, která se nazývá Dyje, pak desetinu cla ze všech mostů. Když jsme se poradili o potřebách téhož kostela, přidali jsme kromě toho k pořízení zemědělského nářadí, kdyby se ho snad nedostávalo, a k nakoupení oděvů pro kanovníky toto: Olomouc zaplatí ročně jednu hřivnu a dva voly, Přerov jednu hřivnu a dva voly, Spytihněv půl hřivny a jednoho vola, Hodonín půl hřivny a jednoho vola, Břeclav půl hřivny a jednoho vola, Strachotín půl hřivny a jednoho vola, Rokytnice jednu hřivnu a dva voly, Znojmo jednu hřivnu a dva voly, Brno jednu hřivnu a dva voly, Pustiměř jednu hřivnu a dva voly. Dali jsme také tamtéž vesnice Blatnici, Pregnici (?), Na Louce, Sovolusky, Na Vráně, Dolné(?), nádrž na ryby, která se lidově nazývá slap, a přilehlé rybníky i s hájem, Mikulčice, Prusy, Troskotovice, Drnovice, Pavlov, Na Hrádku, Betharíntich (?), Bantice, Plešice, Mašovice, Šanov. K tomu také připojujeme co nejpřísnější rozhodnutí naší moci, aby nikdo z lidí, kteří patří řečenému kostelu v Čechách nebo na Moravě, nebyl povinen daněmi, desátky, stavbou hradů nebo mostů nebo jinými službami nikomu jinému nežli pouze klášteru a proboštovi, který ho řídí.

A já, Šebíř, z boží milostí pražský biskup, účastník a pravý svědek tohoto ustanovení, spolu s Meinhardem, N. a těmito zbožnými kaplany: Bohosudem, Podivou, Makem, Božíkem a mnoha jinými, před živým a pravým Bohem a jeho strašným soudem (to) dosvědčujeme a bráníme věčnou kletbou, aby žádný z nástupců téhož našeho knížete Břetislava nebo jiná lidská osoba se neodvážila to, co bylo týmž knížetem darováno, odepřít a porušit ustanovení. Kdyby se však objevil nějaký porušovatel tohoto úmyslu, nechť je navěky zatracen, pozná, že boží světci, dvanáct apoštolů, mučedníci Václav, Benedikt, Jan, Matouš, Izák, Kristin a vyznavači a panny jsou nyní i v budoucnu jeho nepřáteli a nechť je s ďáblem a jeho služebníky a se zrádcem Jidášem a těmi, kteří pravili k Pánu Bohu: „Odstup od nás, nechceme poznat tvé cesty“, spálen v propasti pekelné a obrácen v nic nechť bezbožný zahyne.

Archeologická naleziště z doby bronzové

V roce 1997 byl prováděn archeologický výzkum kruhového objektu v severovýchodní části katastru Troskotovic. Kruhový příkop byl objeven v minulých letech díky letecké archeologické projekci. Výzkumné práce vedl Dr. Jaromír Kovárník, CSc. z Jihomoravského muzea ve Znojmě.

Na odkrytém půdorysu byla potvrzena existence nepravidelného kruhového příkopu o průměru téměř 100 m, šířce asi 5m a hloubce necelého půldruhého metru. Uvnitř objektu bylo umístěno 30 jam kruhového půdorysu, sloužících pravděpodobně k uchování obilí. Cenné byly též tři hroby s uloženými milodary.

Na základě výsledků průzkumu je dle Dr. Kovárníka možno zařadit celý areál do únětické kultury starší doby bronzové (1900-1600 př. n.l.). Kruhové příkopy měly ve své době pravděpodobně velmi důležitou úlohu správního a možná i kulturního střediska.

(Text je převzat z Místního zpravodajství 10.10.1997).